nacházíte se: Aktuality
Manželé Vzpomínkovi spolu žijí již mnoho let, avšak pan
Vzpomínka před dvěma léty onemocněl Alzheimerovou nemocí a
paní Vzpomínková se nyní o něj stará. Společně vás budou
provázet jednotlivými projekty.Š
Aktuality
Máte-li výrazné problémy s pamětí a zatím jste je
nekonzultovali se svým lékařem, využijte možnosti bezplatného
vyšetření paměti v kontaktních místech České
alzheimerovské společnosti. Kde se můžete objednat, zjistíte
na přiloženém letáku
DNY PAMĚTI.
Správná ústní hygiena může přispět k udržení svěží
paměti i v pokročilejším věku.
Podle zjištění jedné studie, lidé se špatnou ústní
hygienou, záněty a krvácením v dutině ústní mají větší
pravděpodobnost, že budou trpět problémy s pamětí, které
jsou spojeny s Alzheimerovou chorobou nebo ostatními formami
demence. Se zhoršování stavu jejich dásní se zvyšuje i riziko
poruch paměti.
Vědci z kolumbijské univerzity v New Yorku sledovali u více než
2300 mužů a žen výskyt mikrobů vyvolávajících záněty
dásní a peridontitidu, u nichž byl stav chrupu natolik špatný,
že jejich zuby vypadávaly. Ti z nich, kterým bylo 60 let a více
byli testováni také souborem paměťových testů.
Zjištění ukázala, že muži a ženy s nejvyšším stupněm
onemocnění dutiny ústní měli třikrát větší
pravděpodobnost obtíží při vybavování sledu tří slov za
sebou na rozdíl od těch s nejnižším stupněm onemocnění.
Tyto osoby také dvakrát častěji selhávaly v paměťových
testech.
Závěry této studie tak posílily důkazy o existenci možného
propojení mezi špatným zdravotním stavem dutiny ústní a
demencí.
Jiné studie již dříve prokázaly provázanost zdravotního
stavu dutiny ústní se zdravotním stavem srdce. Zde bylo
zjištěno, že u osob, jejichž dásně jsou ve špatném stavu,
je větší pravděpodobnost zužení artérií, které dále vede
ke vzniku infarktu či mrtvice.
Mechanismus tohoto procesu není ještě detailně popsán, ale
jedna z teorií předpokládá, že mikrobi, kteří vyvolávají
choroby ústní dutiny, vstupují do krevního řečiště, kde
aktivují imunitní systém, způsobují záněty a zúžování
stěny arterií.
Vytvořila MUDr O. Lokvencová (Medical advisor)
Document DAIM000020091114e5be00015
FIONA MACRAE SCIENCE REPORTER , 14 November 2009, Associated
Newspapers
Zavřít aktualitu
Vloženo: 07.06.2010
Výzkumné studie prováděné v Evropě zjistily, že existuje
spojení mezi dlouhým spánkem a poklesem paměti u stárnoucích
lidí, kteří tráví více než 9 hodin z celého dne v posteli.
Na základě těchto výsledků byly provedeny analýzy.
Zjištění odhalila, že při dopřávání si spánku nebo
zdřímnutí si déle než 9 hodin za den, je o 2,18 krát vyšší
pravděpodobnost výskytu degenerativního onemocnění mozku
jakým je demence.
Tyto výsledky byly přizpůsobeny pro kuřáky, pro konzumenty
alkoholických nápojů, pro věk a pro stupeň vzdělání. Dále
bylo též zjištěno, že lidé, kteří mají spánku málo,
konkrétně méně než 5 hodin za noc, by také mohli být ve
zvýšeném riziku.
Naproti tomu z jiných výzkumů vyplývá, že dlouhé spaní
může být už časným projevem nediagnostikované demence.
Tato zjištění byla publikována v časopise European Journal of
Neurology.
Vytvořila MUDr. O. Lokvencová (Medical advisor)
Pakistan Press International
Information Services, 6 April 2009 Document PAPRIN0020090407e5460000j
Zavřít aktualitu
Vloženo: 05.10.2009
Podle výsledků jedné studie dlouhé hodiny práce u lidí ve
středním věku zvyšují riziko demence, které zahrnuje i
snižování kognitivních funkcí.
Při srovnání pracovníků s normální pracovní dobou (35 - 40
hodin týdně) s pracovníky, kteří pracují velmi dlouho (více
než 55 hodin týdně), a s těmi, kteří pracují průměrně (40
hodin týdně), tak ti, kteří pracují velmi dlouho, už při
počátečním testování podali nejhorší výkon.
Testování obsahovalo testy na kognitivní funkce, paměť,
slovní zásobu a myšlení. Výsledky ukázaly, že pracovníci s
nejdelší pracovní dobou mají nižší slovní zásobu a
schopnost kognitivního myšlení.
Není jisté, že pouze dlouhá pracovní doba špatně působí na
kognitivní funkce, ale mohou k tomu přispívat další faktory,
jako problémy se spánkem, deprese, nezdravý životní styl a
kardiovaskulární choroby.
Toto vše dohromady může mít účinek na pokles kognitivních
funkcí.
Zdroj: 28. únor 2009, Chosun Ilbo, Document
DIGCHO0020090302e52s00005
Vytvořila: MUDr. Olga Lokvencová (Medical advisor)
Zavřít aktualitu
Vloženo: 24.09.2009
Jedna nová studie doporučuje, že právě dvě sklenice mléka
mohou pomoci předejít rozvoji Alzheimerovy choroby v pozdějším
věku. Bylo zjištěno, že starší jedinci s nízkou hladinou
vitamínu B12 dvakrát častěji trpí ubýváním mozkové hmoty.
Nabízí se, že zvýšení hladiny vitamínu B12 u starších
lidí by mohlo zpomalit pokles mentálních funkcí. Vedoucí této
výzkumné studie uvedl, že dvě sklenice mléka denně
dostatečně zvýší hladinu vitamínu B12 na potřebnou
úroveň.
Podle vědeckých zjištění je nejvyšší obsah vitamínu B12 v
mase, ale špatně se z něj vstřebává. Mléko má sice nižší
koncentraci vitamínu B12, ale zato je z něho vstřebáván lépe
než z masa. Studie prokázala, že asi 55 % vitamínů z mléka se
dostane do krve. V mase je totiž vitamín B12 pevně navázán na
bílkoviny a tato vazba je kyselinou v žaludku rozštěpena
dříve, než může být vitamín vstřebán do těla a
využit.
Starší lidé mají méně kyseliny, takže je štěpení vazby
obtížnější, a proto je i využití vitamínu B12 menší. Z
mléka je to snadnější, protože vazba není tak pevná. Při
vyšetření mozku pacientů, kteří trpí nedostatkem vitamínu
B12, bylo zjištěno, že mají rychlejší úbytek mozkové hmoty
ve srovnání s těmi, kterým vitamín B12 nechybí.
Zdroj: 1. březen 2009, Asian News International, publikováno HT
Syndication se souhlasem Asian News International , Document
HNASNI0020090303e53100002
Vytvořila: MUDr. Olga Lokvencová (Medical advisor)
Zavřít aktualitu
Vloženo: 24.09.2009
Ztráta paměti není součástí normálního procesu
stárnutí.
U řady ztrát paměti, které jsou spojovány svěkem, je
příčinou inaktivita anedostatečné "procvičování" mozku.
Protože stejně jako jiné orgány vtěle, i mozek bude
atrofovat, pokud není používán.
Stále více medicínských důkazů ukazuje na to, že při
celoživotní mozkové stimulaci lze předejít ztrátám paměti a
možná i rozvoji demence.
Vrámci studie provedené v Minesotě na klinice Mayo byly
analyzovány zvyky u 197 lidí ve věku 70-89 let, kteří trpěli
mírnou kognitivní poruchou nebo jim byla diagnostikována ztráta
paměti, a 1124 lidí stejného věkové skupiny bez problémů
spamětí. Všichni zúčastnění byly dotazováni, jaké denní
aktivity provozovali vposledních letech a ve svém středním
věku, kdy jim bylo 50-65 let.
Výsledky ukázaly, že ti, kteří četli knihy, používali
počítače, hráli hry, živili se keramikou nebo šitím, měli
vpozdějším věku o 30-50 % nižší riziko rozvoje ztráty
paměti. Účastníci, kteří vposledních letech sledovali
televizi méně než 7 hodin denně, měli o 50 % nižší riziko
rozvoje ztráty paměti než ti, kteří trávili více než 7
hodin denně před televizí. Účastníci, kteří hodně četli
nebo byli společenští ve svém středním věku, měli o 40 %
nižší pravděpodobnost rozvoje ztráty paměti vpozdějším
věku.
Tato studie ukazuje, že stárnutí nemusí být jen pasivním
procesem.
Silné sociální vazby jsou také přímo úměrně spojeny se
zpožděním poklesu kognitivních funkcí a nižším výskytem
demence.
A proto, učte se novým koníčkům, jazyku nebo hrám, které
procvičují Vaši mysl.
Používejte svůj "mentální" sval, nebo jej ztratíte.
Vytvořila MUDr. O. Lokvencová (Medical advisor)
Zdroj: Pakistan Press International Information Services, 23
February 2009
Zavřít aktualitu
Vloženo: 21.08.2009
V sekci
Kognitivní rehabilitace jsme připravili test na
procvičování vizuální a prostorové paměti. Procvičte si
svou paměť on-line!
Zavřít aktualitu
Vloženo: 24.02.2009